Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dream Theater...mistři progressivního metalu...


http://www.dana.holdysoftware.sk/family/foto/Dream%20Theater.gifDokonalost , preciznost, genialita, originalita, vyhranost, puntičkářství, progresivita, komplikovanost, připomíná vám to nějakou skupinu? Že jich je spousta? Dobrá, což když napovíme, že se jedná o pětičlennou skupinu? Stále nic? Ještě prozradíme, že na basu hraje Japonec? Někteří již vědí a usmívají se, stále ale ještě někdo tápe, takže poslední indicie je: nepotkali se u Kolína ale na Berklee School of Music v Bostonu. Rozřešení je doufáme jasné: Dream Theater, skupina, jež pro nás osobně znamená velmi, velmi hodně.

 

Vzhledem k tomu, že se o této skupině napsalo opravdu hodně, dovolte, abychom vás pouze stručně provedli její historií, nastínili nejdůležitější momenty a kdo bude mít zájem, může se ponořit do světa nového alba, které Dream Theater právě představují na svém světovém turné.

 

Základ skupiny byl položen v roce 1985 v Berklee, kde se na konzervatoři sešli John Myung (basa), John Petrucci (kytara) a Mike Portnoy (bicí), kteří projevovali stejný zájem o stejnou hudbu. Záhy se k nim přidal Kevin Moore (klávesy), což byl bývalý spoluhráč Johna Myunga a Johna Petrucciho z kapely Centurion a chodil s nimi na střední školu. Chyběl ještě zpěvák. Ten se objevil v podobě Chrise Collinse. Skupina byla kompletní a dala si název Majesty. Nahrála šestiskladbové demo, na kterém byl znát evidentní vliv kanadských zakladatelů progresivního metalu Rush. Majesty na základě dema podepsali smlouvu s nově vzniklým labelem Mechanic Records, ale byli nuceni změnit název kapely, protože v té době již jedna tohoto jména existovala. Otec Mikea Portnoye přišel se jménem Dream Theater, který si “vypůjčil” od jistého kina v Monterey v Kalifornii (kdyby tenkrát věděl, jak případné jméno to je!!!). Protože Chris nesplňoval požadované pěvecké nároky kapely, byl odejit a skupina vyhlásila konkurs, jehož vítězem se stal Charlie Dominici. S ním se skupina uchýlila do studia a nahrála album ”When Dream And Day Unite” (1988), které sice bylo příznivě hodnoceno kritikou, ale jelikož firma neměla na mohutnější propagaci finance, zapadlo a teprve později, za slavných dob skupiny, se po něm začala pídit početná fanouškovská obec. V roce 1990 dostává Charlie Dominici padáka z důvodu odlišného pohledu na tvorbu skupiny a začíná další pátrání po vhodném slavíkovi k mikrofonu. (Není nezajímavé, že konkurzu se zúčastnili např. John Arch z Fates Warning či Steve Stone známý spíše pod pseudonymem Geoff Tate z Queensryche.) Už se zdálo, že do skupiny nastoupí jistý Chris Cintron, ale znenadání se objevil adept, který nešel odmítnout - zpěvák kanadské skupiny Winter Rose, Kevin James LaBrie. Protože ve skupině již dva Johnové byli a teď by přibyl druhý Kevin, nový člen se rozhodl do budoucna používat pouze své prostřední jméno James. Dream Theater neváhají a ihned se přesouvají do studia a nahrávají druhé album ”Images And Words” (1992), které bodovalo hlavně v Japonsku, kde dosáhlo na zlatou desku. Zásluhu na tom bezesporu má hitovka “Pull Me Under”, ke které byl pořízen i videoklip. Pětice se vydává na celosvětové turné a v Evropě natáčí živý záznam ”Live At The Marquee” (1993), v Japonsku pro změnu home video, které vychází na konci roku 1993. Třetí album v pořadí - ”Awake” (1994) - však znamená naprostou senzaci. Přestože se jedná o “zbytkový” materiál, který skupina složila během shánění vokalisty, jedná se o to nejlepší, co do této chvíle v kapele vzniklo. Deska získala ohromný ohlas a stala se platinovou, kde jinde než v Japonsku. Je to neuvěřitelná deska, kterou se Dream Theater mílovými kroky vzdálili od všech svých napodobovatelů a imitátorů. Jediným stínem je, že po ní odchází Kevin Moore. Důvodem je odlišný pohled na budoucí tvář kapely. Zakládá si svůj sólový projekt Chroma Key a v roce 1998 s ním vydává desku ”Dead Air For Radios”, letos pak další ”You Go Now”. Na jeho místo je na čas dosazen jakýsi Jordan Rudess (působil u Dixie Dreggs a mimo jiné i u Jana Hammera), jehož jméno již dnes není fanouškům Dream Theater neznámé. Ve skupině se však nakonec usazuje Derek Sherinian (obsluhoval klávesy i u Kiss a Alice Coopera), rovněž bývalý to student konzervatoře v Berklee. Ani v dalším roce Dream Theater nezahálejí a nahrávají ve studiu 23-minutovou skladbu “A Change of Seasons”, která vychází v roce 1995 doplněná živým provedením skladeb převzatých od vzorů skupiny (Yes, Queen, The Beatles, Led Zeppelin, Van Halen, Pink Floyd, Elton John a další). Celá deska nese stejný název jako skladba samotná, ”A Change of Seasons”. Po kolotoči koncertů a desek je dva roky klid, až se znenadání objevuje ”Falling Into Infinity” (1997). Následuje další turné a při vystoupení 25.6. 1998 v Paříži je pořízena živá nahrávka, která vychází v podobě dvojalba ”Once Upon A Lifetime” (1998). Je to však zároveň i poslední deska s Derekem, který v roce 1999 odchází a je nahrazen starým známým Jordanem Rudessem, který mezitím stačil s Mikem Portnoyem a Johnem Petruccim realizovat projekt Liquid Tension Experiment (hraje zde další skvělý baskytarista Tony Levin z King Crimson). (Tento projekt má v současné době na svém kontě již dvě alba.)
Než se dostaneme k aktuálnímu počinu, dovolte, abychom vás v rychlosti seznámili s některými aktivitami, které vykazují členové Dream Theater mimo svou domovskou kapelu. O některých sice již byla řeč, ale mnoho jich zůstalo opomenuto a ani zde není vyčerpávající seznam všech počinů současných či bývalých členů. Jsou zde pouze ty nejdůležitější a nejzajímavější. Kdo by se chtěl podrobněji zabývat bočními aktivitami Dream Theater, nechť navštíví jejich stránky http://www.dreamtheater.net, kde najde více než dostatek informací.

 

(Jako první je uveden název skupiny či projektu, pak následuje název desky (pokud existuje), rok vydání, kdo se nahrávání účastnil a krátká charakteristika desky.)

 

 

  • Shadow Gallery ”Tyranny” (1998) - hostuje James LaBrie (progresivní kapela s vlivy Dream Theater)
  •  
  • Explorers Club ”Age Of Impact” (1998) - Trent a Wayne Gardnererovi, James LaBrie, Derek Sherinian, Terry Bozzio, Billy Sheenan, Brad Kaiser, D.C. Cooper, Brett Douglas, Matt Bradley, John Petrucci, Steve Howe, James Murphy, Michael Bernesderfer, Frederick Clarke, Matt Guillory.
  •  
  • Platypus ”When Pus Comes To Shove” (1998) - Ty Tabor, Derek Sherinian, John Myung, Rod Morgenstein (otcem projektu je Ty Tabor)
  •  
  • Chroma Key ”Dead Air For Radios” (1998) - Kevin Moore (sólový projekt Kevina Moora)
  •  
  • Gordian Knot ”Gordian Knot” (1998) - hostuje John Myung (sólový projekt Seana Malona ze Cynic)
  •  
  • Encores, Legends & Paradox
  • (1999) - hostují Mike Portnoy, James LaBrie, Jordan Rudess, Derek Sherinian (tributní album hudbě Emerson, Lake and Palmer)  
  • Liquid Tension Experiment (1998) - Mike Portnoy, John Petrucci, Jordan Rudess, Tony Levin (deska vznikla jamováním)
  •  
  • Liquid Tension Experiment 2
  • (1999) - Mike Portnoy, John Petrucci, Jordan Rudess, Tony Levin (další deska těchto čtyř muzikantů)  
  • Mullmuzzler ”Keep It To Yourself” (1999) - James LaBrie, Mike Keneally, Mike Mangini, Matt Guillory, Bryan Beller (sólová deska Jamese LaBrieho)
  •  
  • Platypus ”Ice Cycles” (2000) - Ty Tabor, Derek Sherinian, John Myung, Rod Morgenstein (druhé album projektu Ty Tabora)
  •  
  • TransAtlantic ”SMPTe”
  • (2000) - Mike Portnoy, Neal Morse, Pete Trewavas, Roine Stolt (progresivní záležitost Mika Portnoye)  
  • Chroma Key ”You Go Now” (2000) - Kevin Moore (druhá deska sólového projektu Kevina Moora)
  •  

    Ale teď se již vraťme ke středobodu našeho zájmu. V roce 1999 vychází geniální koncepční album ”Metropolis Pt. 2: Scenes From A Memory”, které se bezesporu zařadí po bok rockovým operám typu ”Tommy” (1969) od The Who, ”The Wall” (1979) od Pink Floyd nebo ”Operation: Mindcrime” (1988) od Queensryche. Paralela může být třeba i v tom, že každé z uvedených děl vzniklo na konci jedné dekády. Hlavním hrdinou příběhu je Nicholas, jehož každou noc pronásledují noční můry, které jsou snad z předchozího života. Navštíví proto hypnoterapeuta a ten pomocí zpětné regrese zjistí, že Nicholas je reinkarnací duše mladé dívky Victorie, která byla na začátku tohoto století zavražděna. Před její tragickou smrtí jí do života vstupují dva bratři, do kterých se Victorie zamiluje. Tyto dvě postavy se vyskytují již v “prvním dílu” na albu ”Images and Words”, ve skladbě nazvané jak jinak, než “Metropolis Pt. 1 (The Miracle and the Sleeper)”.

     

    V říjnu se u nás Dream Theater objeví již podruhé (poprvé to bylo 20. července 2000 ve Zlíně) a opět představí toto album v koncertní podobě, skladbu po skladbě, notu po notě, chronologicky tak, jak jsou jednotlivé scény umístěny na albu. Koncertní set bude navíc doplněn průřezem starší tvorby, je se tedy na co těšit a my rozhodně nebudeme chybět a budeme se snažit přinést co nejpodrobnější reportáž, protože tato skupina za to rozhodně stojí. 11. října ve Sky Clubu Brumlovka nashledanou, budeme se těšit.

     

    PS: Kdo má chuť se s námi podrobněji projít tímto skvostem, který by neměl chybět v diskografii žádného fanouška progresivní hudby, ať nás následuje.